Narodila jsem se v Jičíně, od devíti let žiju v Plzni. Měla jsem krásné dětství – prázdniny u babiček, víkendy na výletech s rodiči a první lásku k turistice. Ta mě drží dodnes – s batohem na zádech mizím do hor a sbírám dech v tichu přírody.

Dospělost ale přišla dřív, než by měla. V sedmnácti jsem se musela postavit na vlastní nohy a vychovat syna. Naučilo mě to samostatnosti, vytrvalosti a síle jít dál, i když je těžko.

Bývala jsem rebel, a když mě život srazil do „normálu“, dělala jsem jen to, co se ode mě čekalo.

Zlom přišel až s těžkou nemocí, která mi otevřela oči. Uvědomila jsem si, že nechci žít podle očekávání druhých. Chci žít podle svých pravidel.

Dnes inspiruji ostatní ženy – mámy, dcery, kamarádky – aby i ony věřily ve svou sílu. Buduji komunitu, která se navzájem podporuje. Protože věřím, že práce není jen o číslech, ale o lidech a příbězích. A že být mámou je dar, nikoli překážka.